Od Frýnce na Vsetín: Frýdek-Místek – Poruba, Vsetín – Poruba

Za námi jsou dva výjezdy, které se dají označit jako ty “kratší”. Jak dopadly? To se dočtete v následujících řádcích.

Frýdek Místek – Poruba

Od postupu Frýdku jsme se těšili až opět vyjedeme právě na toto místo. Hodně se toho za dobu, co jsme se nepotkali událo a tak jsme zvědaví, jak tento výjezd bude vypadat. Frýdek je jediná destinace, kdy se nepotkáváme klasicky na Svinově, ale musíme využít nádraží Střed, které leží v centru Ostravy. Už z tohoto pohledu je to výjezd specifický a pro všechny je to takové malé zpestření. Jelikož utkání vyšlo na pondělní termín, neděláme si velké iluze o našem počtu. Vlaková skupina má sraz na nádraží, další volí cestu autem a sraz většiny je domluven až ve Frýdku na nádraží.

Tentokrát jsem i já musel volit cestu autem kvůli práci a tak nabírám v Ostravě jednoho invalidu o berlích a další dva, kteří by jinak vlak nestihli. Máme dost času a tak nakoupíme nějaké zásoby a míříme kousek za Ostravu. Po příjezdu k hale nás překvapuje obrovské množství policie. Míříme na sraz k vlaku, kde stojí další antony i kriminální policie. Těžko říci, kdo vyhodnocuje rizikovost jednotlivých utkání, ale měl by vyhledat psychologa… Vlakem z Ostravy přijíždí 14 fanoušků oděných v černém, dáváme se dohromady a míříme za asistence policie k hale, kde nás vedou druhou stranou k sektoru hostů, kde je nastoupena další policejní jednotka. Neskutečné! Možná bych toto chápal v dávnějších dobách, kdy jsme mohli být bráni jako “problémoví”, dnes je však už nějakou dobu situace jiná, stejně jako naše skladba. 

Sektor hostů je k sezení, my však sedět nehodláme a zakupujeme levnější vstupenky na stání. Přicházíme akorát na úvodní buly, kdy věšíme dnes dvě vlajky a to Poruba on tour a HF. Za vlajkami se nakonec sešlo 22 aktivně fandících fanoušků červenobílých. Nad námi jsou další diváci z Poruby, ale ti se k nám nepřidávají. Vždycky mě to strašně mrzí a vždy i bude. Po těch lidech nikdo nechce, aby s námi stáli, aby s námi skotačili. Stačilo by se občas přidat k lehkým a obyčejným pokřikům typu “Poruba!”. Bohužel ani k tomu nedochází, naprostý nezájem… Píšu o tom snad v každěm reportu a psát asi stále budu. Pevně věřím, že to jednou k něčemu bude.

Od počátku rozjíždíme místy až fanatickou podporu, sílu nám dodává i dobrá akustika, které si v letošní sezóně ceníme dvojnásob. Opět se potvrdilo to, že méně je někdy více a já byl v první třetině skoro v sedmém nebi, že mohu s klidem říci, že jsme hráčům vytvořili domácí podmínky. Podobný trend pokračuje i v třetině druhé, kdy se ale už čas od času překřikujeme o s domácími, kterým pomáhá jejich levá strana (z jejich pohledu). K domácím ale až později. Třetí třetina už je od nás trošku slabší, jelikož prostě došly síly. Dvě třetiny jsme fandili z plných plic a prostě to přepálili a tak v poslední části, ať se snažíme sebevíc, už to nejde. I tak je třeba před všemi smeknout! Byli jste výborní, kéž by to tak vypadalo pořád!

Utkání na ledě končí naším vítězstvím, mohu s klidem říci, že stejným výsledkem končí i klání na tribunách, kdy jsme vyhráli 1:2. Samozřejmě je to hodnocení hodně subjektivní, třeba i dost zaujaté, ale tak jsem to v pondělí cítil. S hráči si užíváme děkovačku, vyvoláme Danka Dolejše, protože si to opravdu zaslouží! Balíme vlajky a míříme opět za asistence policie k autům, zbytek na vlak a někteří si ještě prodlužují výjezd a zůstávají ve městě.

Na závěr něco málo k domácím. V kotli se jich se sešlo o něco více než nás, vyvěsili svou klasickou vlajku a viditelně se snaží fandit. Záměrně píšu, že snaží, jelikož je dvě třetiny neslyšíme, krom jejich příšerného bubnu. Bylo vidět, jak se snaží jejich bubeník vyvážit jejich slabší podporu hlasovou bubnováním, respektive spíš mlácením do bubnu. Vypadalo to spíš jak zmar, kdy si asi myslel, že čím víc my řveme, tím on víc bude mlátit do bubnu. Fanoušci Frýdku jsou však jiná sorta, asi jim to nemám ani za zlé. Přijali prostě to, co jim bylo vnuceno, někteří odešli, jiní přišli a utvořili něco nového. Není to nic, co by se mi líbilo, ale je to jejich věc. Já, ani nikdo z Poruby, nemáme co někoho poučovat, či nějak více hodnotit. S ohledem na ligu a postavení v ní jsou naše počty a návštěvy tragické. Vím to, víme to a vždy takové hodnocení přijmu od kteréhokoliv tábora. Nebudeme se nad nikoho povyšovat, protože víme, jaká je naše pozice. Co Frýdku závidím, že se k nim přidává zbytek haly. Pokud k tomu došlo, bylo to výborné.

Vsetín – Poruba

Ve středu jsme měli volno a už jsme pomalu vyhlíželi výjezd na Vsetín. Tento výjezd mám rád, mám rád Lapač, mám rád atmosféru, která zde panuje, mám rád i zdejší občerstvení, které ke zdejšímu stánku neodmyslitelně patří.

Ze Svinova jedeme vlakem něco po 15-té hodině, ale část má sraz již dříve, aby využila hezké počasí, které vybízelo k venkovnímu pikniku. Už od prvních chvil je jasné, že to bude dobrý výjezd, jelikož je nálada opravdu skvělá a nenarušuje to ani několik omluvenek na poslední chvíli. Na Svinově se nás nakonec schází 18, což je trošku zklamání, ale sestava napovídá, že o legraci a dobrou zábavu nebude nouze. 

Nasedáme do rychlíku do Hranic, kde přestupujeme na slovenský rychlík na Vsetín. V tomhle vlsku se usazujeme v dětském oddíle, kde v kupé rozjíždíme hru Člověče, nezlob se. Bohužel jsme nenašli figurky a tak posloužily plechovky od piva. Průvodčí nás tam nechává, asi abychom byli stranou. Ve vlaku je i občerstvení a tak jej využíváme k nákupu piva, 1.třída nám pak dává k dispozici zdarma balení vod. Díky!

Na Vsetín přijíždíme asi 20 minut před začátkem utkání, kdy hned dáváme najevo, že jsme zde. Míříme po kolejích, odpalujeme nějaké pyro, což se ale nelíbí místním četníkům, kteří nás zastavují a odklání mimo koleje. Jsou ale v pohodě, mají rádi hokej a tak nedochází k žádné velké buzeraci. Míříme rychlým krokem ke stadionu, kde kupujeme vstupenky a jdeme do “sektoru”. Sektor na Vsetíně je hrozný, je úplně v prdeli, ale už jsme si nějak zvykli. Věšíme vlajku On tour a HF a seřazujeme se na schodech, abychom měli lepší výhled. Je nám jasné, že měřit se s domácími prostě nemůžeme a tak se snažíme využívat lehce slabších míst domácí podpory. Občas se nám to daří, Danek Dolejš nás na led slyší a tak jsme spokojeni. Postupem času si však říkáme, že jsme se přijeli hlavně bavit a tak začneme fandit soustavně bez ohledu na domácí, a to i ve chvílích, kdy Lapač maximálně burácí! Není nás sice slyšet, ale náš pocit je dobrý a i za ne moc dobrého výsledku se skvěle bavíme! Pochvala přišla i od Radima Tomana na oficiálním webu(viz foto) a toto je pro nás úplně nejvíc! Vždy když si něco takového přečtu, tak mi to udělá obrovskou radost, tohle je totiž to největší ocenění pro nás fanoušky. Ještě jednou díky!

Hodnotit domácí je na Lapači vždy těžké, je to prostě jiný svět, jiná mentalita lidí, kteří tím hokejem prostě žijí. Mám to tu rád a užívám si to vždy maximálně. Nelze hodnotit negativně, protože špatné to prostě být asi ani nikdy nemůže, proto zhodnotím dvěma slovy – Prostě Vsetín!

Po zápase žijeme v domnění, že vlak jede až za dvě hodiny, avšak z omylu nás vyvádí jeden kolega, který informuje, že nám jede vlak za 10 minut. Dáváme se do poklusu, vlak stíháme i s cigaretou ve dveřích. Ve vlaku to vůbec nevypadá na to, že se dnes prohrálo, naopak v prázdném vagónu se bavíme opravdu dobře. V hlavách ale máme možnou kolizi s fanoušky Opavy vracejicími se z fotbalového utkání na Slovácku a tak polemizujeme coby kdyby. Je jasné, že opavských by byla mnohonásobná přesila a tak je třeba dopředu řešit krizový plán. Na některých je vidět odhodlání, na jiných trošku obavy. Všichni ale ví, že pokud to přijde, tak prostě nebude vyhnutí. Vlajky dáváme normálům, kteří se k nám mít nebudou a vyhlížíme spoj v Hranicích. Tam však nikdo není, ale je tu možnost setkání na Svinově, opět se rozjíždí kolo plánů, taktik a úhybných manévrů. Nevím kolik bylo opavských na Slovácku, ale nás je zde 18, z toho tak dobrých 8 bojovně naladěných. Kolikanásobná přesila nás může čekat? 10ti? 20ti? To vše se promítá v hlavách, ale patří to k tomu. Jsem si jist, že Opava ani nevěděla, že někde poblíž jsme, asi bychom je ani nezajímali, těžko říci, ale pro nás, v našem počtu a složení to mohlo znamenat… Ale to je fuk. Na Svinove také nikdo a tak se rozcházíme do svých domovů.

Výjezd to byl parádní, vyzdvihnout bych chtěl zejména fanatika, který vyjel po 16-ti hodinové směně (noční-ranní) a vydržel až do konce!

V sobotu přijede Jihlava! Jdeme fandit, tentokrát do malé haly ve Vítkovicích! Přijďte podpořit hráče přímo do kotle!

-Autonomo-

Previous

Začátek sezóny: Poruba – Kladno, Havířov – Poruba, Poruba – Ústí nad Labem

Next

Pohled do historie: Poruba – Přerov

1 Comment

  1. Kolikátý je poruba

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Powered by WordPress & Theme by Anders Norén

„Kdy se nudíme lépe než v kruhu rodiny?“ Oscar Wilde