Příprava na sezónu je v plném proudu jak pro hráče, tak i pro nás fanoušky. Nemá cenu psát reporty z jednotlivých utkání, proto jsme se rozhodli rozdělit přípravu na tři části – počáteční, Torax cup a závěrečná. Tyto tři reporty přineseme než začne liga. Nyní jsme zde s reportem z první části přípravy!

AZ Havířov – Vítkovice

Teď si mnoho lidí možná bude lámat hlavu, proč na úvod budeme rozebírat právě toto utkání, kde nefiguruje náš tým, tedy Poruba. Ještě víc někteří mohou být v úžasu, když dodáme, že v ten den hrála naše Poruba své první přípravné utkání proti soupeři z Jastrzebie. Že podpoříme naše přátele z Havířova v utkání proti Vítkovicím se domlouváme již někdy začátkem července, kdy nebylo ještě domluveno utkání Poruby. Dali jsme příslib, že se na toto utkání pokusíme vydat v co nejlepším počtu, abychom tak aspoň trošku vrátlili několikerou podporu havířovských u nás. Pro obyčejného fanouška situace naprosto nepochopitelná, pro nás však logická! Samozřejmě mnoho z nás mrzelo, že jsme nebyli na prvním utkání, avšak pevně věříme, že tento náš černý puntík brzy vymažeme svou dobrou podporou svého milovaného klubu!

Jak již bylo psáno, výjezd do Havířova plánujeme delší čas a proto jsme napjatí, kolik lidí nakonec vyrazí. Jsme i smířeni, že někdo dá přednost utkání naší Poruby, což bychom samozřejmě plně chápali. Nakonec se nás na Svinově schází 21 Porubáků, oděni jednotně v červených tričkách. Jak už to bývá na prvním výjezdu, zásoby pitného režimu jsou velké a v horku, které vládne se dá očekávat výborná atmosféra. Ve Vítkovicích přistupuje další fanatik v červeném, na kterého už letí nějaká ta pyrotechnika, která byla připravena hlavně na fanoušky Vítkovic, kdy jsme nějak čekali, že by mohli právě zde přistoupit. Nestalo se tak a proto nebyl čas ptát se kdo je kdo, pyro letí na perón. Zbytek cesty panuje skvělá nálada a při příjezdu do Havířova již není co pít. Na místě nás čeká ještě jeden červenooděnec a tak se naše číslo zastavuje na počtu 23! Před nádražní halou se ještě vyfotíme, odpálíme další pyro a chystáme se na dalekou cestu přes celý Havířov. Když ale všem dochází, že není co pít, reagujeme na přijíždějicí autobus a volíme cestu MHD.

Vystupujeme v centru města a jdeme směrem ke stadionu. Po cestě neevidujeme žádné fanoušky domácích, ani hostů z moravské části Ostravy. Jako by se ani hokej dnes nehrál. Neřešíme, fandíme, jsme tu přeci od toho. Počasí je opravdu parné a tak nám cesta trvá déle, ale po chvíli dorážíme k cíli. Zde se seskupíme a dáváme najevo, kdo přijel. Někteří nechápali, na dalších bylo vidět nadšení. Domácí se dávají dohromady a zdravíme se pár pokřiky, aby jsme se následně společně vyfotili. 

Poté již míříme pro lístky, kde nám pár vítkovických dává dary na přivítanou a míříme na stadion, kde se pohromadě stavíme na kraj sektoru a na popud domácích věšíme vlajku Poruba on tour, za kterou tvoříme červený blok. Opět můžeme vidět nějaké ty zvědavé pohledy, přeci jen v Havířově takhle ještě jiný tábor nebyl aktivně v kotli. Ještě před začátkem samotného utkání zdravíme naše oblíbené kamarády z moravské části Ostravy, pak už necháváme vše v režii domácích a řídíme své fandění podle jejich spíkra. Nutno dodat, že všichni v červeném fandí opravdu ze všech sil, co bychom za to dali někdy doma… Ale je to pochopitelné, chtěli jsme dnes svým hostitelům ukázat, že jsme nepřijeli jen do počtu.

Fandí se celkem na slušné úrovni, čas od času se zapojí i pravá strana. Jediné, co by se dalo vytknout je velice rychlé zpívání chorálů, kdy často je to spíš odštěkáno a ztrácí se melodie. Ono se tohle ale děje i u nás, jako kdyby to chtěli mít všichni rychle z krku. Bojujeme s tím a nutno dodat, že úspěšně.

V druhé přestávce stojíme venku, když přichází policie s dvojicí vítkovických fans a ukazují na dva naše lidi, které strážci zákona odvádějí. Stávíme se na odpor, chvíli se s policií přetahujeme, ale po přivolání posil už jsme odraženi. Zkoušíme nabíhat z druhé strany, avšak přijíždí další posily a vytlačují nás. Někteří ještě zkouší naběhnout na bonzáky, ale ti jsou dobře chráněni. Nakonec zkoušíme jednat diplomatickou cestou, a to asi hodinu, ale bez výsledku, oba lidé jsou odvezeni na místní služebnu. Vracíme se na stadion s tím, že hned po závěrečné siréně půjdeme na místní služebnu čekat na zadržené. Na hokeji už si to moc neužíváme, přeci jen jsme špatní ze dvou sedících na policii. Utkání končí v prodloužení, pozdravíme při děkovačce Marka Haase, který byl důležitým pilířem v cestě za naším postupem do 1.ligy, v kotli pak začne hořet modrobílá šála a security začne útočit na nás, v tu chvíli jsme tak trošku jak červený hadr na býka. Po chvíli věc uklidňujeme s tím, že určitě nechceme dělat problémy, ale i tak jsme při odchodu ze sektoru natáčeni ochrankou.

Po opuštění stadionu už se dáváme na cestu k policejní stanici, kdy s námi jde i početná část domácích, kteří se skládají s námi na cestu zadrženým. Moc díky! Před stanicí si párkrát zakřičíme a vysíláme zvědy, aby zjistili, jak to bude s našimi. Dozvídáme se, že jeden byl převezen do Karviné a kolegyně bude na zadržovací cele do dalšího dne. Není tedy co řešit a po dalších pokřicích na adresu strážců zákona se odebíráme do jednoho zdejšího podniku, kde pro nás domácí zajistili rezervaci. Úsměvná byla také situace, kdy jsme přicházeli ke služebně a před ní stáli dotyční bonzáci, kteří jakmile nás uviděli, dali se na okamžitý úprk do útrob policejní stanice. Kdyby jste nebonzovali, nemusíte utíkat… Osobně nejsem příznivcem odebírání symbolů normálním fanouškům a už vůbec ne třeba dresů, které mohou mít pro dotyčné nevyčíslitelnou hodnotu, ale pokud někdo křičí v cizím městě “jebat Havířov” či “zkurvená Poruba”, musí počítat s odezvou. Normální fanoušek se tak nechová, jen úplný idiot, jakých je bohužel mezi vítkovickými požehnaně.

Zbytek večera už patří diskuzi s domácími. Část porubských, zejména těch, co měli ráno pracovní povnnosti odjíždí dřívějším vlakem, ten zbytek pak tím posledním. Cesta z centra Havířova na vlak probíhá za značné demence, jejíž popis se nehodí zveřejňovat. Na vlakové nádraží se dostáváme s předstihem a tak chceme vyprázdnit zdejší automat na občerstvení. Když však automat obírá tři lidi o peníze bez výdeje vybraného zboží, dostává co proto. Ani násilí však nepomohlo a tak někteří běží na nedalekou benzinku. Do Ostravy přijíždíme značně unaveni kolem půlnoci a odcházíme do svých domovů.

Celkově to byl podařený den, kdy jedinou kaňkou bylo zadržení dvou z nás, kteří jsou druhý den odpoledne propuštěni. Náš počet na tomto výjezdu byl dobrý, pro mnohé i překvapivě dobrý. Opět se více utužilo přátelství, které na trase Poruba – Havířov panuje. Jak velké a silné bude však ukáže zejména liga, kdy budou naše utkání ve stejných termínech. Děkujeme do Havířova za pohostinnost a vřelé přijetí!

Poruba – Vsetín

Pro nás první, pro hráče druhé, utkání v sezóně se hraje o dva dny později, kdy do Poruby zavítal Vsetín. Sraz máme s hodinovým předstihem, kdy se občerstvujeme v parném počasí, které je v těchto dnech už samozřejmostí. Přípravná utkání hrajeme letos kvůli rekonstrukci hlavní haly v té tréninkové a tak se všichni těšíme, že se pořádně zchladíme. V tréninkové hale je většinou pořádná zima i v létě, ale nyní to není až taková hrůza a je tam spíš příjemně. 

V malé hale už vidíme pěkný počet hostů ze Vsetína, s některými se zdravíme a jdeme utvořit náš sektor. Věšíme vlajku Porubáci a Hannersdorf fanatics. Náš počet je na přátelské utkání docela solidní a jelikož jsme opět většina v červeném, i opticky dobře vypadající.

Fandíme od začátku, co nám síly stačí, na všech je vidět velké nadšení, že jsme opět na hokeji a po dlouhé pauze ženeme červenobílé hokejisty kupředu. Fandí i hosté ze Vsetína a tak má zápas na přípravu velice slušnou kulisu. Je nutné dodat, že pro valachy to bylo první utkání.

Utkání končí v prodložení výhrou Vsetína, ale my v žádném případě nesmutníme, kluci hráli opravdu výborně! Venku si ještě zazpíváme s hosty nějaké popěvky a mizíme do ulic. Jak tomu však bývá zvykem, máme doprovod policie a tak se bavíme tím, že se jim ztrácíme. Když se přesunujeme neustále přes koleje ze strany na stranu, přestane je to bavit a my můžeme jít si sednout na pivo.

Poruba – Přerov

Před tímto zápasem ještě hrají naši hokejisté v Šumperku, na toto utkání se však nikomu nějak extra nechce, jelikož jsme s nimi hráli minulou sezónu snad 12krát? Neskutečný počet a je jen dobře, že to nemusíme absolvovat znovu. 

Na Přerov se vcelku těšíme, zajímá nás hlavně, zda dorazí někdo z hostujících fanoušků, kteří si tak rádi na internetu berou Porubu do úst. Po informaci, že někdo z Přerova byl na přáteláku v Opavě jsme i lehce natěšeni, že by mohli dorazit i k nám. Bohužel, po hostech ani vidu, ani slechu. No uvidíme, jak to bude v lize… 

Opět se scházíme dříve na známém místě, kde otevíráme provizorní bar, abychom v opět parném počasí doplnili potřebné tekutiny. Na srazu vítáme a hostíme i 4 přátele z Havířova, kteří nás na toto utkání přijeli podpořit. Díky!

Opět věšíme dvě stejné vlajky, jako v zápase se Vsetínem. Znovu jsme většina oděna v červeném, což se konečně stává pravidlem. Ten sektor hned vypadá lépe, je jasně odlišen, nezapadá tak do zbytku tribuny. Ovšem úplná paráda by byla, kdyby si červený “dresscode” vzali k srdci úplně všichni porubští, co jsou na hokej. Pak by to bylá paráda, ale toto je jen utopie. Každopádně máme v plánu nechat vyrobit sérii triček pro fanoušky, tak snad bude zájem a trošku tomu pomůžeme…

Utkání se hraje v dobrém tempu, stejně tak my se snažíme fandit na maximum. Bohužel dnes to je lehce ospalé, nemá to tu vysokou kvalitu, na které se chceme pohybovat, i v našem menším počtu. Učíme se však nový chorál, který jsme zpívali mnohokrát za zápas a myslím, že jeho melodie a slova se dostaly všem dobře pod kůži. 

Na ledě naši hokejisté přejíždí zubry 7:3 a tím nám dělají všem určitě velkou radost. Zejména těm, kteří vsadili výhru Poruby v nádherném kurzu 2.41! Děkovačku si klasicky užíváme, přátelé z Havířova vyvolávají Petra Kanka, který s námi skotačí pod sektorem, my následně vyvoláváme Honzu Káňu, který již byl skoro u východu z haly, ale vrátil se a užívá si s námi výhru. Že by nový velký oblíbenec? Poté už opouštíme halu, jak jinak než za asistence policie a míříme každý po svém. 

Za námi je první část přípravy, ta druhá bude ve znamení domácího Torax cupu, který hostíme. Třetí a závěrečná část bude ve znamení dvojzápasu s Katowicemi, očekávaného utkání ve Vítkovic a generálky na vsetínském lapači.